Všechno nebo aspoň něco o darech Božích nejen pro mě...

Temná noc, já a Bůh

22. 7. 2014 17:32

Mám hlad a je mi úzko.

Chci se schoulit do náruče Boží

a nechat se objímat tím, jehož "Milosrdenství" je druhé jméno.

Ó Bože, snažně k Tobě volám - odpusť mi mou nepravost. 

Jak snadno se víra změní v nevěru, láska v zoufalství, radost v bolest.

Chci Tě prosit - přijď Ježíši ke mně.

Bojím se však, že mé nebohé srdce

není dobrým příbytkem pro Tebe, Ježíši Králi!

Snad jsem moc smělá, 

snad příliš troufalá,

ale v tom všem mém zoufalství,

bolesti,

ubohosti,

zraněnosti

slyším slabý hlas Tvůj, Kriste:

Nech mě vstoupit do své ubohosti,

vždyť lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

Neboj se, 

nepřišel jsem na svět, 

abych ho soudil a odsoudil,

ale abych ho zachránil.

Jsi mé milované dítě,

milá Marteo,

právě kvůli Tobě jsem nesl svůj kříž.

A co já, Pane?

Mlčím. 

Nic neříkám.

Stydím se.

Opět jsem Tě zklamala a zradila.

Jak se Ti budu moct podívat do očí?

Bereš mou hlavu do svých dlaní

s láskou sobě vlastní

a tiskneš ji k sobě.

Hladíš mě po vlasech 

a říkáš -

Neboj se, maličká.

Slzy mi kanou po tváři,

nevím, co na to říct.

Jsem naplněná vděčností

a snad i láskou.

Odpusť mi, Pane,

šeptám nesměle.

Nechávám se naplňovat Tvou láskou,

touhou po Tobě,

Tvým milosrdenstvím,

Tvou nadějí.

Nikdy Tě nemůžu zcela pochopit.

Můžu Tě jenom přijmout.

Přijď, Pane, ke mně.

Zobrazeno 954×

Komentáře

vildatom

Děkuji moc za článek. Moc mě oslovil a pomohl.

Marie Kučerková

Uprimne, krasne!!!:) Diky:)

Marteo

Děkuju! :-)

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková