Tetris

Můj drahý mě přivedl k jedné počítačové hře. Každý, kdo mě trochu zná, ví, že nejsem herní nadšenec. Ale tato hra mě docela zaujala. Jmenuje se Tetris. Mnozí z vás ji možná znají, neboť hra sama o sobě je starší než mnozí z nás ;)

Hra spočívá v tom, že do herního prostoru se umisťuje uskupení vždy čtyř kostek v různých tvarech (a barvách). Kostky jsou uskupeny do tvaru písmenek I, S, Z, T, L. Cílem je ze všech uskupení kostek, které v náhodně vybraném tvaru přibývají v hracím prostoru, uspořádat zcela zaplněný řádek. Po zaplnění celého řádku kostičkami řádek zmizí a hráč získává body. Hráč se samozřejmě snaží naskládat co nejvíce zaplněných řádků, aby tak mohl získat co nejvíce bodů a aby tak mohl zůstat co nejdéle ve hře. 

Někdy se však podaří, že některé místečko není zaplněno, protože bylo přikryto jinými kostkami, které se jinam nehodily, člověk je omylem dal jinam, než chtěl, nebo protože prostě proto. Zkrátka - čím víc je takto nezaplněných řádků, tím víc se člověk přibližuje horní hranici herního pole, a tím víc se blíží tomu zpropadenému nápisu: "Game over".

Při jedné z takových her mě napadlo, že ta hra je podobná vztahu s Bohem. Skládáme svoje kostičky vztahů, zážitků a situací a předkládáme je Bohu. Bůh je ve všem, co prožíváme, podle pravidel Tetrise jsme úspěšní a pomyslné řádky kostiček rychle mizí. Ale některá místečka jsou bez Boha. Do některých koutů naší duše jsme Boha nepozvali, protože jsme nechtěli, protože jsme na to nepamatovali, protože prostě proto. A tato místečka zaskládáváme dalšími problémy a dalšími věcmi a dalšími starostmi. A čím víc místeček bez Boha máme, tím víc se blížíme konci. Najednou je těch míst bez Boha tolik, že máme pocit, že naše hra skončila, že nad naším životem bliká obrovské červené "Game over". 

Naštěstí ve hře můžeme znovu zmáčknout tlačítko pro zahájení nové, tentokrát snad úspěšnější, hry. Naštěstí Bůh nám stále dává možnost začít znovu. Máme šanci znovu zvát Boha do všech našich vztahů, trablí, bolestí i radostí. A čím víc předkládáme toto všechno Bohu, tím ony pomyslné řádky našich kostek mizí. 

Ať se nám všem daří žít život s Bohem a zvát ho do všech našich vztahů, radostí, starostí, aby ta naše "hra" byla co nejvíce úspěšná. :-)