Všechno nebo aspoň něco o darech Božích nejen pro mě...

Jdi a už nehřeš

25. 4. 2011 0:59

Hřích jedné sobotní noci. Věděla, že by to neměla dělat, ale nedalo se odolat. V první chvíli to bylo i příjemné, ale výčitky svědomí byly silnější. Okamžitě si uvědomila svou chybu. Začala bolestně plakat. Už dříve s tím měla problém. Myslela si, že už je to vyřešené. Není. Bylo to tady znova. Ale proč zrovna teď, v tak svatou dobu? Druhý den šla na mši svatou. Nevnímala nic, co bylo řečeno. Před očima měla svůj hřích, své zklamání, svou zradu. Připadala si jako Petr. Ten taky zradil. Ale on přiběhl do hrobu Ježíše Krista jako první. A i s ním měl Hospodin velký plán. V hlavě jí zněla slova adresovaná Máří Magdaléně: "Jdi a už nehřeš." To jí na náladě moc nepřidalo, místo toho plakala a plakala. A přitom tolik chtěla jít za Kristem. Věděla, že On ji miluje, věděla, že ona miluje Jeho. A přesto...Ježíši odpusť. Ještě že tentokrát zůstala v kostele úplně vzadu. Kolem vidí několik dětských tváří. Jak moc by si přála být taky tak nevinná, jako jsou ony. Myšlenky vystřídalo prázdno. Nemyslela, neplakala, nenadávala si, nevyčítala. Jenom tak tam seděla jako prázdná láhev. Jako bez života. Odcházela domů. Začít se usmívat a být v pohodě, nedat na sobě znát nějaký problém, to byl její plán pro ten den. Jenomže všechno se slilo dohromady a byla protivná na své blízké.

Přiblížil se večer a s ním i čas příhodný pro hřích. Pro ten stejný jako včera. Nechtěla podlehnout. Na druhou stranu - stejně už ve hříchu je, ke svatému přijímání jít nemůže, tak co, sfoukne to jedna zpověď, napadá ji. Pro jistotu se obrací s prosbou o pomoc na Nejčistší Pannu. Marně. Opět ví, že by to neměla dělat, opět podléhá. Ne nadarmo se říká, že hřích svazuje. Ano, a dost silně. Ale tentokrát už ani nemá tak velké výčitky svědomí. Tak takhle to tedy funguje? Nejdříve se hřích jeví jako super věc, i přesto, že je to špatné, pak obrovské výčitky svědomí a pak už i to svědomí dokáže utlumit? A ten Zlý se chechtá kdesi v koutě a mne si ruce radostí. Konečně podlehla i ona. Další duše je dál od Toho Nejvyššího. Ne, takhle to dál nejde, napadá ji. Ona přece nechce být v otroctví hříchu. Ona chce být věrná Tomu, který ji spasil a dal jí nový život. Chce začít znovu. Opět slyší Ježíšova slova: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš."

 

Pane, prosím odpusť nám naše provinění vůči Tobě. Dej nám sílu přemáhat pokušení a hřích v jakékoliv podobě. Ať jdeme za Tebou a nescházíme na špatnou stezku. Neboť Ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.

Zobrazeno 7183×

Komentáře

Angelar

Proti hříchu je třeba bojovat nekompromisně:
1) Nelze o něm spekulovat, ale je třeba si ho přiznat a radši v míře větší než menší
2) Nelze odkládat lítost a pokání, aby se hřích svým opakováním nestal zlozvykem
3) Zvláště když je to hřích závažný, tak je třeba rychle jít ke svátosti smíření
4) Je třeba chtít shodit břemeno opakovaného upadání do hříchu a někdy to vyžaduje velké oběti jako zřeknutí se určitých vztahů nebo věcí pro záchranu vlastní duše - když se potápí loď, je třeba vyhazovat do moře i vzácné zboží.
5) Nevzdávat se a pochopit, že na naší straně bojuje Pán, když Ho pozveme, aby nám pomáhal.

Marteo

Díky Angelare... zní to dost dobře:-)

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková